Množení rododendronů řízkováním

02.09.2014 18:35

Doba řízkování rododendronů je různá a někdy rozdíl dvou týdnů může velmi ovlivnit úspěšnost  zakořenění. Doporučuje se řízkovat již koncem července, zvláště rané sorty, které velmi brzy raší a dříve vyzrávají, nebo koncem srpna až v polovině září, nebo až v listopadu a prosinci. Na řízky bereme jednoleté výhony lépe postranní než vrcholové, pokud možno bez květných pupenů, prosté chorob a škůdců, nejlépe ze spodní části keře. Vrcholovým výhonům a výhonům s květními pupeny je třeba se vyhnout, protože jsou velmi silné a pro řízkování nevhodné

Matečné rostliny je třeba na jaře připravit. Terminální pupeny se vylámou a ze spodních oček zpravidla vyraší 3—4 slabší výhony, které se velmi dobře hodí pro řízkování. U mladších rostlin je třeba toto vylomení terminálního pupene udělat dvakrát, a to na jaře a v létě . Řízky z matečných rostlin řežeme v ranních hodinách. Při přípravě se odstraňují všechny listy až na 4 normálně vyvinuté, které se nezakracují. Délka řízků se upravuje na 7,5—10 centimetrů. Spodní řez může být veden kolmo na osu, nebo i šikmo. Mnohem větší význam má postranní řez na bázi řízku v délce 3—4 cm. Je veden vrchní vrstvou kůry tak, aby bylo obnaženo dřevo.

Při řízkování je doporčený použít růstového stimulátoru, ujímavost řízků je pak výrazně vyšší Aby bylo dosaženo dobrých výsledků a stimulátory mohly skutečně ovlivnit zakořenění je třeba, aby ostatní faktory, to je volba substrátu, půdní a vzdušná vlhkost, kvalita zúlivkové vody a světlo byly v optimu.

Zpět

 

Substrát pro řízkování rododendronů

Nejvíce se osvědčuje směs raše líny s pískem 1:1, o hodnotách pH kolem 4,5-5. Má jednu nevýhodu: je velmi těžká a někdy při přesazování zakořenělých řízků se kořenové baly utrhnou. Je však snadno dostupná a pro naše podmínky vhodná.  Po urovnání záhonu ve skleníku substrát nepřitlačujeme, abychom ne redukovali podíl vzduchu v substrátu, který je pro zakořenění řízků velmi důležitý. Řízky pícháme do hloubky maximálně 5—6 cm, ne hlouběji, a asi 5—6 cm od sebe, to je asi 400 ks na 1 m2. Je třeba přihlédnout k velikosti listů jednotlivých soret, a ty, které mají listy větší, píchat na větší vzdáleinost. Po napíchání je třeba záhon důkladně prolít. Je vhodné řízky  zakrýt polyetylénovou fólií.

Teplota při řízkování

Půdní teplota by se měla pohybovat mezi 21-24 stupňi, důležité je, aby nedocházelo ke kolísání mimo uvedený interval. Vzdušná teplota je dalším důležitým faktorem při zakořeňování, a to hlavně u řízků, které jsou řezané v polovině srpna-září. Vlivem slunečního záření se teplota ve skleníku rychle zvyšuje až na 35—40 °C a proto je třeba skleník stínit. Lépe však je využít automatického mlžení, které nejen udržuje vysokou vzdušnou vlhkost, ale stálý film vody na povrchu listů zabraňuje vypařování vody a zároveň povrch listu ochlazuje. Při tomto způsobu je potom možné plně využít světla, které musí být bezprostředně v relaci s teplotou ve skleníku. Čím vyšší je teplota ve skleníku, tím více světla musí mít řízky k tomu, aby mohlo zdárně proběhnout zakořenění.
V krátké době po napíchání vytvářejí řízky na řezných ranách kalus. Některé sorty již po 5 týdnech začínají kořenit.  Jakmile kořenový systém dosahuje průměru 5—6 cm, rostliny se ze zá¬honů přesazují do květináčů nebo do trúhlíků do dobré rašeliny s vápen¬cem a kombinovaným hnojivém. Dále se pak pěstují ve stejných podmínkách jako při zakořeňování. V polovině května se vysazují do pařeniště pod okna. Po zakořenění se začíná větrat a otužovat a během vegetace se pak pěstují pod stíněním. Dále se ošetřují jako roubovanci nebo semenáče.


Doporučujeme Pergoly Zahradní jezírka Zahradnictví Polička