Azalka nebo rododendron ?

06.01.2015 16:01

Podle platného botanického názvosloví označujeme azalky. jejichž české jméno je strašlivé(odur) a které byly dříve vedeny pod botanickým názvem Azaela, jako pěnišníky Rhododendron, přestože se dosud používá v zahradnické praxi původního označení.
Azalky, stejně jako pěnišníky patři do čeledi rostlin vřesovcovitých . Jsou to rostliny, které radíme plným právem k nejpůvabnějším na jaře kvetoucím dřevinám, neboí zvláště moderní sorty vynikají nejen obrovitým množstvím dokonalých, krásných květů v bohaté škále barev, ale mnohdy i vůní, nebo báječným podzimním zbarvením listů. A většinou jsou též obdařeny neobyčejnou odolností vůči mrazu. Jednotlivé skupiny azalek nacházejí všestranné použití v zahradách,sadech i ve skalkách, které obohacuji jak vzrůstem, tak i živou nádherou překrásně zbarvených květů.

Zpět

 

Pěstování azalek

Azalky, tejné jako pěnišníky, mamoty (Kalima) a další vřesovcovité rostliny nejlépe prospívají ve slatinnýčh půdách, což však není vyslovenou podmínkou pro jejich zdárné pěstování, neboí se jim většinou docela dobře daří v každé kypré, lehce kyselé, humózní půdě. Půdní podmínky jsou prakticky stejné jako při pěstování rododendronů. Pokud právě takovou zem na zahrádce nemáme, většinou si ji můžeme připravit, například přimíšením rašeliny, vřesovky. nebo zetlelé hrabanky z borového lesa. Pouze v půdách bohatých na obsah vápna, v těžkých, uléhavých. jílovitých půdách a také tam. kde jsme nuceni zalévat vápení tou vodou se většinou vřesovcovitým rostlinám vůbec nedaří.

Pro úspěšnou kulturu je také zapotřebí nalézt těmto rostlinám vhodné stanoviště. V místech s příliš suchým ovzduším ,jim vyhovuje umístění v mírném polostínu vyšších keřů nebo stromů s vysokými korunami, přičemž dáváme přednost vždy hluboko kořenícím dřevinám. Azalkám nesvědčí ranní slunce, ani poledni úpal a to jak v letním období, tak i v zimě. Ale naopak ani plný stín jim neprospívá a je obvykle příčinou velmi chudé násady poupat. Nejlépe jim vyhovuje stanoviště obrácené k západu, pokud možno dobře chráněné, nejlépe hradbou jehličin, před severovýchodními větry.
Před vlastní výsadbou azalek i pěnišníků, ať již časně zjara, nebo na podzim se doporučuje namočit kořenové na hodinu do vody na tak dlouhou dobu, až dokonale nasáknou. Po zasazení na místo se jim velmi zavděčíme. když po „zatáhnutí“ vody a přihrnutí vzniklé jamky ještě pokryjeme povrch půdy nad kořeny humózní pokrývkou, která jim udrží potřebnou půdní vláhu po delší čas.

Hnojení azalek

Po odkvětu, pokud nebudeme chtít získat semena, odstřiháme květní stvoly a rostliny pohnojíme např. rozředěnou hovězí močůvkou v poměru 1 díl močůvky k 10 dílům vooy. Přidáním asi 20 g superfosfátu na 1 kbelík močúvky podpoříme tvorbu poupat. Použít můžeme ale i běžné hnojivo na rododendrony, jen o dost dražší. Během horkých letních měsíců prospějeme azalkám  i pěnišníkům bohatou zálivkou jednou za týden. V případě, že používaná voda obsahuje vápno, musíme ji před zálivkou odvápnit např. tím. že ji napustíme do nádrže, do níž nasypeme rašelinu, která vápno pohltí. Tyto rostliny, zejména stále zelené druhy, které odpařují vodu i v zimním období, musíme dokonale zásobit vláhou ještě na podzim, před příchodem mrazů. Také v této době je vhodné  pokrytí půdy vrstvou živného humusu, který nejen udržuje půdní vláhu a obohacuje zem živinami, ale zejména chrání kořeny před mrazem.

Azalky jsou zahradnicky rozděleny do několika skupin, z nichž se zmíním alespoň o nejdůležitějších, se kterými se setkáváme v našich zahradách. Mezi nejčastěji pěstované zahradní azalky počítáme především známé tzv. opadavé velkokvěté azalky Azaela mollis (Rhododendron japonicum či Rh. molle). z nichž se nej častěji objevují v prodeji tzv. mollis hybridy, netříděné semenáče kvetoucí v růžových, lososových, oranžových a cihlově červených barevných odstínech. Jsou to keře. původem z Japonska, které dorůstají výše až 150 cm a neobyčejně bohatě kvetou zvonkovitě trychtýřovitými květy ještě před vyrašením listů v květnu až červnu.

Azalky

Další skupinu tvoří kříženci Azaela mollis X sinensis (Rhododendron kosteranum). Jsou to velkokvěté semenáče, kvetoucí žlutě, oranžově žluté, oranžově, růžově a tmavooran žově červeně. Tyto novější výpěstky jsou velice pěkné a vynikají silnějším vzrůstem, nežli Azalea mollis X sinensis se jmény; Kříženci Azalea mollis X sinensis (Hybridy Rhododendron kosteranum) jsou pomalu rostoucí sorty azalek, dorůstající výše až 150 cm. Uplatňují se zejména pro své velké, trychtýřovité květy v zářivých, intenzivních barvách, zvláště lososové, žluté, oranžové a červené. Vykvétají v květnu, rovněž ještě před vyrašením listů. Ze známějších sort stojí za zmínku tyto :

  • Direktor Moerlands“ zlatožlutá
  • Frans van der Born“ oranžová až lososově růžová
  • Hortulanus Witte“ žlutooranžová s oranžovou kresbou
  • Kosters Briliant- Red1' lososově oranžová
  • Königin Emma“ šarlatová s oranžovou kresbou,
  • Nicolaas Beets“ okrově žlutá.

K novým, zvláště velkokvětým. sortám Azalek mollis patří:

  • Bataaf Felix“ čistě žlutá
  • Winston Churchill“ zářivě korálové červená se světle červenou kresbou
  • Azaela pontica (Rhododendron luteum či Rh. flavum). Původ těchto azalek sahá do Malé Asie a na Kavkaz. Semenáče jsou zcela nenáročné, kvetou převážně žlutě a daří se jim docela dobře téměř v každé zahradní zemi, dokonce i na plném slunci. Dorůstají výše kolem 2.5 metru, kvetou v květnu, také ještě před vyrašením listů záplavou zlatožlutých květů v celých shlucích a silně voní.

Doporučujeme Pergoly Zahradní jezírka Zahradnictví Polička